© 2018 Živá Změna, Já věřím na víly

Oslavy svátku Kola Roku

Co stojí za pojmy rituál, oslava, ceremonie? 

Ceremonie jsou momentem, kdy uctíváme božstva, přírodu, plody, Zemi, Slunce a naše blízké.  Při oslavách je nedílnou součástí úcta ke čtyřem světovým stranám, oslova čtyř živlů – ohně, vody, země a vzduchu. Svátky byly a jsou příležitostí setkat se, sdílet zkušenosti z prošlého období, naplánovat další období. Na ceremoniích se děkuje bohům za přízeň a dary, kterých se nám dostalo, předkům za znalosti a zkušenosti. Součástí každé oslavy je čas na hostinu, tanec a zpěv.

 

Zemi jsme nezdědili od předků, ale půjčujeme si ji od našich dětí

Co zasejeme, to sklidíme

Až se zima zeptá, co si dělal v létě

 

Zvyky, tradice, rituály, oslavy, ceremonie – to vše jsou velmi frekventovaná slova, náplň jednotlivým slovům dáváme my, našimi činy. Je tedy jen na nás, které tradice a zvyky si od našich předků převezmeme, budeme je dodržovat a předávat dalším generacím.

Matka a Otec, Slunce a Země

Co nás spojuje s předky a dodává nám životní sílu?

Naše předky krve a záměru známe, jsme s nimi v úzkém kontaktu a jsou naší nedílnou součástí, stejně ta jsme my nedílnou součástí přírody a i zde nalezneme aspekt matky a země. Matku ZEMI a otce SLUNCE.

Počátek roku je spojen se zrozením Slunce, se zrozením nové životní síly, tedy s obdobím zimního slunovratu. Slunce je mladé a postupně nabírá na síle, tak jako jeho první ranní paprsky. Největší sílu má v pravé poledne, tedy v době letního slunovratu, kdy díky jeho svitu dozrává naše úroda, zásoby na období zimy. Slunce pak svou sílu ztrácí a jeho pouť končí v období zimního slunovratu, kdy slunce na tu nejdelší noc roku zemře, aby se druhého dne opět zrodilo a provázelo nás dál na naší pouti.

Rovnodennosti dělí světlou a tmavou půlku roku, teplou a chladnou část roku, plodnou a klidnou část roku.

Dělící svátky, tedy svátky mezi hlavními solárními svátky jsou u slovanů oslavou dědů, tedy předků a stejně tak i ostatní kultury slaví dělící svátky v souladu s cykly přírody a aktuálním dění v přírodě.

Všech osm hlavních svátků každá kultura slavila, děkovala Slunci za jeho světlo a teplo, Matce Zemi, se děkovalo za plodnosti a dary, kterých se nám dostává. Fáze plné síly se střídají fáze odpočinku a jednotlivé svátky respektují vždy danou fázi roku, stav přírody, sílu Slunce a sílu Země.

Kdo jsme?

Otázka kdo jsme, odkud přicházíme, kde zrovna jsme a kam směřujeme, nás provází naším celým životem.

Předky krve známe všichni, jsou to naši rodiče a prarodiče a celá naše ženská a mužská linie, která přímo ovlivnila naše životy. Předky záměru hledáme na naší cestě sebepoznání.  Mezi předky záměru můžeme zařadit své duchovní učitele, sílu svého rodu, skupiny, se kterou jsme se vydali na naší duchovní cestu.

Tradice si předáváme mezi generacemi v rámci rodiny, kterou spojuje stejné prostředí, kultura, národnost. Nejčastěji se předává poznání, znalosti, schopnosti, obyčeje, mravy, vše co utváří danou skupinu. Tradiční pravidla pak dávají základ pro vznik obřadů a rituálů, které jsou nedílnou součástí každé společnosti.

Přijmutím darů, moudrosti a odhodlání od našich předků krve i záměru nacházíme hluboký pocit vnitřní celistvosti a pochopení toho, odkud přicházíme, kde zrovna jsme a kam směřujeme.

Naše zem je kotlinou, která je obehnána horami a pohořími, které tvoří ochrannou hradbu  naší krásné země, kde se prolínají vlivy germánské, keltské a slovanské. Každou kulturu provází koloběh slunce. Slunce a jeho cykly určují dobu setí, sklizně, dobu oslav, odpočinku. Tradice a zvyky jsou obdobné napříč všemi kulturami, vzdávají úctu Slunci, Matce Zemi, děkují za úrodu a hojnost. Modlí se k větru, vodě, ohni a zemi, žádají tyto živly o zachování přízně, děkují předkům za předávané zkušenosti a vše pak předávají další generaci, tak aby byl rod zachován.

Co mě inspiruje...

Pečuj o své myšlenky, neboť se z nich stanou slova.


Pečuj o svá slova, neboť se z nich stanou skutky.


Pečuj o své skutky, neboť se z nich stanou zvyky.


Pečuj o své zvyky, neboť utvářejí charakter.


Pečuj o svůj charakter, neboť ten utváří osud.

Dalajláma