Vyhledat
  • Zdena Živa

Beltine

Aktualizace: 31. čvc 2018

Beltaine, Valpuržina noc, Filipojakubská noc, pálení čarodějnic, Noc ohňů

Poslední dubnová noc je opředena tajemstvím, otevírají se skály, zem vydává poklady, pálí se ohně na holých kopcích, kde čarodějnice pořádají sabaty, pořádají se bujaré oslavy lásky, skáče se přes oheň, házejí se zapálená košťata do vzduchu, zdobí se májky, pálí se čarodějnice a nebo Morany, nad dveře se věsí ochranné byliny, svěcenou křídou se kreslí ochranné symboly. To všechno, a jistě i mnohem víc, je možné o čarodějné noci na přelomu dubna a května prožít.

Záleží jen na tom, který ze zvyků a tradic nám je nejbližší. A jak to vlastně s tradicemi je?

Podle keltských tradic slavíme svátek Beltain, kdy je Rohatý Bůh oddán s Paní ze Zelených Lesů, svůj svazek stvrdí oslavou u ohně, naleznou si lesní svatyni, ve které stráví společnou noc. Beltain mohl být slaven až v okamžiku, kdy druid našel první kvítek hlohu. Germánská tradice má Valpružinu noc podle saské bohyně, která ochraňovala čarodějnice a nebo podle Svaté Valpurgy, která ochraňovala všechny zbožné bytosti před vlivem zlých čarodějnic. Z křesťanské tradice známe Filipojakubskou noc, pojmenovanou podle apoštolů sv. Filipa a sv. Jakuba, jejichž ostatky byly 1. května přeneseny do Říma. Staré slovanské tradice mluví o Noci ohňů, kdy se nejdřív uhasí staré ohně, a nový oheň se rozdělá pomocí křesadla. U nás je nejustálenější zvyk pálení čarodějnic a není to tak dlouho co jsme pálili ohně Míru.

Velké ohně a házení hořících košťat se váže k oslavám Velké noci – Velikonoc. Velikonoce jsou v křesťanství jedny z nejdůležitějších svátků a zároveň je to svátek, který nemá pevné datum, mohou se slavit v rozmezí od 22. března do 25. dubna, tedy až téměř v období poslední dubnové neděle. Myslím, že i proto v některých oblastech splývá pálení čarodějnic s pálením Morany.

Ve středověku, kdy byly běžné procesy s čarodějnicemi, se o Filipojakubské noci ohně nepálili, naopak se prováděli ochranné rituály před čarodějnicemi a jejich vlivem. Na práh stavení a chléva se sypal písek, nebo se na něj dávaly drny s trávou, čarodějnice nemohla překročit práh, dokud nespočítala všechna zrnka písku, nebo stébla trávy. Nade dveře se věšeli byliny, nejčastěji se používal černobýl a ratolesti z lípy. Práskalo se bičem a mlátilo se do nádobí, aby se čarodějnice odehnaly. Také se o Filipojakubské noci nesmělo půjčovat nádobí ze stavení, čarodějnice by ho mohla uřknout a pak by se celý rok nedařilo.

V současné době je jen na nás, které tradici dáme přednost, zda zvolíme ochranu před čarodějnicemi, nebo raděj budeme prožívat veselí u ohně. Oheň a jeho očistná síla nám pomůže spálit vše staré a nepotřebné a my s radostí vykročíme vstříc nejplodnější části roku. Oslavíme čas květů, přírody probuzené k plození, čas lásky, postavíme májku jako symbol plodnosti, ráno se omyjeme rosou pro zdraví a krásu a nezapomeneme na polibek pod rozkvetlým stromem.



51 zobrazení

© 2018 Živá Změna, Já věřím na víly