Hromnice

Na Hromnice o hodinu více, půl krajíce, půl píce…

Pranostika, kterou všichni známe, ale na její význam mnohdy zapomínáme... Už od Tří králů, od období, kdy končí nejtemnější část roku, vnímáme přibývající světlo, které vnáší optimismus do našeho života. Zároveň vnímáme, že jaro a první úroda je ještě daleko. Pro naše předky to bylo přesně to období, kdy bylo nutné dobře rozložit síly a zásoby. Hospodaření bylo nutné, aby se celý rod, rodina, včetně dobytka ve zdraví dočkali jara.

Co nám říká křesťanská tradice?

Svátek Uvedení Páně do chrámu (do roku 1960 svátek Očišťování Panny Marie) se lidově nazývá Hromnice, v západní křesťanské tradici připadá na 40. den po slavnosti Narození Páně, tedy na 2. února.

Dříve jím končívala doba vánoční. Tento svátek připomíná událost, kdy Maria a Josef přinesli Ježíše 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby ho odevzdali Bohu. Svátek provází žehnání svící, které mají významnou symbolickou úlohu: svíce, která sama sebe stravuje, přinese světlo do temnot (života)...

Svátek připomíná biblickou událost, při které Ježíšova matka Maria byla podle židovských předpisů po narození chlapce 40 dní rituálně nečistá. Po uplynutí této doby bylo její náboženskou povinností navštívit jeruzalémský chrám, podrobit se očistným obřadům a přinést Bohu zástupnou oběť za prvorozeného syna. Vše prvorozené totiž náleželo Bohu.

A co se slavilo v dobách pohanských?

Ve slovanské tradici je tento den spojován s bohem Perunem. Josef Růžička ve své knize Mýty a báje starých Slovanů píše, že lidé dříve věnovali prvnímu zahřmění velkou pozornost a provázeli tento úkaz mnohými rituály. V Čechách prý při prvním jarním hřmění lidé klekali na zem a líbali ji. Ve světnicích přemísťovali židle a stoly, hýbali nádobami, na dvoře nadzvedávali vozy, mávali polním nářadím a před vraty zatínali do země sekery. To vše byly rituály na znamení toho, že je Perun svým hromem osvobozuje od zimního spánku. Tyto zvyklosti byly zaznamenány až do 19.století.

Úder hromu, který probudí zem ze zimního spánku a probudí ji v život, je velmi mystický a prospěšný pro pole, lesy, louky, avšak pro lidská stavení by mohl znamenat zkázu, možná i proto se svíčky Hromničky, požehnané u ohně, stanou ochranou proti hromu a blesku po celý rok. Zároveň přinesou do příbytků tolik potřebné očistné světlo.

Dalším ochranným symbolem, který známe ze severské tradice, je Brigitin kříž. Vždyť i u nás Hromnicím říkáme Imbolc nebo Brigitin den. Oba tyto svátky se slaví ve stejný den a podstata zůstává stejná. Brigita je ochránkyní domácího krbu, bdí nad těhotnými a rodícími ženami a ochraňuje věčný oheň.

Spojení mužné a úderné síly Peruna s ochranitelskou energií Brigity může nastínit průběh obřadu, který o tomto svátku probíhá.

Při oslavě Hromnic se očistíme od nánosů zimy, starého a nepotřebného. Zasadíme první semínka pro úspěšnou úrodu letošní sklizně a to nejen fyzicky, ale i mentálně. Probudíme Matku Zemi mocným úderem pěsti do země a poděkujeme jí za to, že přijímá námi sázená semínka. Požehnáme svíčkám Hromničkám, požádáme je o ochranu po celý nadcházející rok.

A pak bude každý vyčkávat na první jarní úder hromu, zvedne něco těžkého a stane se tak na celý rok silným a zdravým.

Při čekání na první hrom můžeme na polích poslouchat skřivany. Znají i oni známé pranostiky? „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.“

Hezké svátky Hromnic

Zdena Živa